Macintosh Performa 6300CD
- Alias
- Macintosh Performa 6300CD
- Macintosh Performa 6310CD
- Macintosh Performa 6320CD
- Macintosh Performa 6360
- Procesor
- Typ: PowerPC 603
- Frekvence: 120 MHz
- Rychlost sběrnice: 40 MHz
- Datová cesta: 64 bit
- Vestavěná ROM: 4 MB
- Typ RAM: 72 pin SIMM
- Minimální rychlost RAM: 80 ns
- RAM na desce: 0 MB
- Paměťový slotů: 2
- Level 1 Cache data: 16 kb
- Level 1 Cache instrukce: 16 kb
- Rozšiřující sloty: 1 LC PDS, comm, video i/o, TV
- Maximálně RAM: 64 MB
- Level 2 cache: 256 kB SIMM
- VRAM: 1MB
- Video výstup: DB-15
- Rozlišení: 1024x768
- ADB: 1
- Sériový: 2
- SCSI: DB-25
- Audio výstup: stereo 8 bit mini
- Audio vstup: mono 8 bit mini
- Reproduktor: mono
- Velikost pevného disku: 500 MB - 1,2 GB
- ATA sběrnice: IDE
- Optická mechanika: 4xCD-ROM
- Disketová mechanika: 1.4 MB SuperDrive
- Gestalt ID: 42
- Uveden na trh: květen 1995
- Stažen z trhu: uprostřed 1996
- Minimální verze OS: 7.5.1
- Maximální verze OS: 9.1
- Výška: 10,9 cm
- Šířka: 32 cm
- Hloubka: 41,9 cm
- Váha: 8,6 kg
- Příkon: 150 W
Performa 6300 nahradil procesor 6200, rychlejší 100MHz verzí PowerPC 603e. V říjnu 1996 se objevila ještě 160 MHz verze. Také Performa/Power Mac 6300 trpěla stejnými problémy jako 5200, díky hardwarovému návrhu.
Díky neobvyklé architektuře, instalace 25-pin SCSI terminátoru na SCSI port (pokud nemáte připojené SCSI zařízení) zvýší stabilitu sítě. Pokud používáte sériovou tiskárnu a nepoužíváte modem, připojte tiskárnu na modemový port, čímž opět předejdete síťovým problémům. Také IDE ovladač se Apple příliš nepovedl a doporučuje se používat FWB HD Toolkit.
Stroje s čísly x200 a x3xx v sérii Perforem a Power Maců měly závažné hardwarové problémy. Všechny tyto stroje s výjimkou Performy 6360 byly s procesorem PowerPC 603. Problémy se týkaly sérií 5200, 5260, 6200, 6300 a 6320 (V Evropě se dodávaly jako 6205 a 6220 díky jinému napájecímu proudu). Všechny tyto stroje byly unikátní v tom, že reprezentovaly novou minimalistickou formu hardwarového vývoje
Hardwarové problémy tohoto stroje
Tyto stroje byly postaveny podle návrhu Quadry 630, systémy většinou obsahovaly vestavěný 14,4 Global Village modem a CD mechaniku. Byly to první stroje Apple, které měly interní IDE mechaniky místo SCSI disků. Některé volby zahrnovaly TV/video ovladač a externí dálkové ovládání pro televize. Interně stroj obsahoval některé standardní komponenty, které naleznete i v jiných modelech Apple. Sloty zahrnovaly LC PDS/NuBu a komunikační slot. Byly k dispozici 2 sloty pro SIMM. Byl zde také jeden ROM/L2 cache slot, který díky použití ROM nebylo možné upgradovat.
Všechny stroje s interním modemem měly vypnutý modemový port, protože ten nefunguje, když je instalována modemová karta v komunikačním slotu. Jestliže je modemová karta odstraněna, modemový port lze použít. Na portech neexistuje hardwarový handshaking (Evropská verze používala trochu jinou verzi desky, na které byl handshaking podporován, stejně jako u některé pozdější varianty US modelů), takže externí modem rychlejší než 9600 bps je k ničemu. Neexistuje na to řešení, protože stroje nemají podporu 56K. Nejrychlejší modem pro tuto sérii byl Global Village Teleport Platinum 28.8K pro komunikační slot. Modem bylo možné upgradovat na 33,6 díky upgradu flash ROM. Upgrade byl k dispozici ze stránek Global Village.
Druhý hardwarový problém není tak zřejmý, ale kritický v řešení problémů výkonu. Zatímco PowerPC 603 má 64-bit sběrnici, paměť však může být instalována pouze 32-bit - jediné stroje které Apple kdy vyrobil s PowerPC procesorem, ale které používají nepárované SIMM moduly. Pro ty, co neví, jak se přistupovalo k paměti, tady je krátký popis.
SIMM paměti používané v Power Macích jsou 72-pinové. Tyto SIMM paměti mají 32-bit datovou cestu. Stará série Quadra, jako 610 nebo 650 používá stejné SIMMy. Protože Quadra 610 používá 32-bit procesor, paměť může být nainstalována po jednom modulu. Procesor tak může prostě vzít první modul a po jeho naplnění pokračovat druhým, dokud není zaplněna paměť. V sérii Quadra bylo možné paměti navyšovat. u Power Macintoshe 6100 se paměti musely instalovat po stejně velkých párech. Sběrnice PowerPC čipu je 64-bit, takže aby byla jedna stránka načtena najednou, k paměťovým modulům se nahlíženo jako by byly spojeny dohromady. Dohromady tak pracovaly jako jeden 64-bit paměťový modul.
Toto pravidlo je však u x200 sérií porušeno. Předpokládá se, že Apple při produkci Quadry 605 a 630 se snažil uspořit náklady a použil všechny staré součástky u nových modelů počítačů.
Ale to jsou již technické detaily. Pro běžného uživatele jsou důsledky jasné: díky tomu že paměťová cesta je pouze 32-bit široká a procesor používá 64-bit příkazy, bude trvat čtyři procesorové cykly než se instrukce kompletně odešle na procesor. Pro odeslání 64-bit instrukce se musí:
-
- 32-bit instrukce načíst od paměti (1 cyklus)
- přesunout do 32-bit cache procesoru (2. cyklus)
- pak se druhá 32-bit instrukce musí přesunout do cache (3. cyklus)
- a pak se musí přesunout na registr procesoru aby se spustil (4. cyklus).
U plnohodnotné 64-bit sběrnice to zabere pouze 1 krok - instrukce je načtena z paměti do registru procesoru přímo. Takže ve finále to trvá 4x tak dlouho, než se něco zpracuje. Totéž platí také pro data.
To jsou dva nejjednodušší problémy s touto řadou. Důvodem, proč je Performa 6360 jiná je to, že používá DIMM paměti (které jsou 64-bit). Ve skutečnosti 6360 používá skříň jako 6200, ale je více podobná základní desce 6400.
Pokročilé hardwarové problémy s touto sérií
Této řady počítačů se týkají i jiné problémy, které však nelze vysvětlit bez technické znalosti. Pokusím se vyplnit bílá místa, ale čtenář by si měl uvědomit, že bude třeba nastudovat některé koncepty.
Více rychlostí na sběrnici
V řadách Maců, hlavně v sérii Quadra, Apple často používal multiplexing sekcí základní desky (I když Macintosh IIci byl prvním modelem u které Apple tuto techniku využil). Multiplexer pracuje jako brána, mezi dvěma různými sekcemi základní desky, která běhá na různých rychlostech. Bylo to navrženo tak, aby se ošetřila úzká hrdla dat tekoucí základní deskou. Abychom to přiblížili, podívejme se na příklad výhod a nevýhod tohoto designu u Centrise 610 a Quadry 610
Centris 610 má 20 MHz základní desku s (někdy volitelným) ethernet adaptérem. Čipová sada Ethernetu obvykle běhá na 10 MHz, což znamená, že na téměř všech ethernet kartách (a to jak od Apple, tak od IBM) je 10MHz sběrnice pro čip ethernetu. V Centrisu 610 NENÍ použit multiplexer, takže je nutné trochu podvádět. Díky 20MHz rychlosti základní desky, ovladač ethernetu prostě vynechává každý druhý signál hodin, čímž vytváří vlastní frekvenci 10 MHz. Protože je však možné poslat dvakrát tolik informací do ethernet sekce na základní desce, vestavěný čip ethernetu musí mít také v ROM softwarový ovladač. Software je nutný, protože neexistuje hardwarový čip, který by ošetřil zahlcování daty. A software musí být dobrý.
Quadra 610 má 25 MHz základní desku s ethernet adaptérem. Opět musí ethernetový čipset běhat na 10 MHz, ale hodiny základní desky běhají na 25 MHz. Apple to zde vyřešil dražší cestou. Oddělil sběrnici ethernetu od procesorové sběrnice a spojil je s multiplexní čipem (který má 8k cache) a na každou stranu dal hodiny s rozdílnou rychlostí. Není třeba softwarové ošetření, vše se řeší již na hardwarové úrovni.
Série x200 jsou však komplikovanější, není zde totiž žádný drahý multiplexer, aby vyřešil problémy. Vše je uloženo v ROM.
Všechny x200 stroje jsou postaveny na procesoru PowerPC 603/75 MHz: Procesor běhá na 75 MHz, zatímco základní deska na 37,5 MHz, tedy alespoň jedna část. Protože deska je postavena na 33MHz Quadře 630, mají stejný grafický čip, to znamená, že grafika na základní desce musí běhat na 33 MHz a musí být 32 bit široká. Komunikační slot je stejný jako se používal v předchozích modelech. Síťová sběrnice běhá na 10 MHz (což je také důvod, proč jsou k dispozici hardwarové karty třetích výrobců). To vyžaduje 10 MHz sběrnici, 8 bit širokou. Paměťový controller má stejný 32-bit PMMU jako je u série 630. Ten pracuje při jakékoliv rychlosti sběrnice, ale potřebuje ji 32 bit širokou. Dále Apple začal vymýšlet. U 630 vše pracovalo na 32 bit široké sběrnici a nebylo zde nutné nic rozdělovat, ale v tomto specifickém případu bylo nutné 64-bit procesor rozdělit na dvě oddělené 32-bit sběrnice, kvůli kompatibilitě s 32-bit (nebo méně) čipy.
Levých 32 bitů
Na levou stranu sběrnice byl umístěn komunikační slot, modemový port, audio a ADB a SCSI (je vhodné upozornit, že v prodávaných konfiguracích bylo jediným SCSI zařízením CD-ROM). Prvních 16-bit zabírá síťová komunikace společně s modemovým portem, čímž je efektivně zrušen modemový port. Audio a ADB jsou oba 16-bit, ale ruší se pouze v okamžiku, pokud se na počítači píše. Předpokládalo se, že nikdo nebude používat síť současně s přístupem na disk nebo že síťová rychlost nebude velká.
Pravých 32 bitů
Na pravé straně máme ovladač paměti, který využije celých 32 bitů. Nechybí ani 8 bit IDE ovladač, stjeně jako 32-bit grafický čip. Aby to nebylo vše, tak tu máme ještě 16-bit video a 8-bit TV čip.
A teď se to ještě zkomplikuje, máme čtyři různé rychlosti sběrnice: 10 MHz, 12 MHz (pro IDE controller), 33 MHz a 37,5 MHz. Abychom to shrnuli:
- Sběrnice procesoru: 64bit/37,5 MHz
- Síť/SCSI/Audio/ADB: L32, 10 MHz
- Ovladač paměti: R32, 33 MHz
- Grafický čip: R32, 33 MHz
- IDE/Video/TV: R32, 12 MHz
Pouze pravá část 32-bit a procesor má skutečný DMA přístup. Pokud by něco z levé strany potřebovalo hovořit s pravou, musí jít přes procesor. To znamená, že to bude náročné na procesor, hlavně když procesoru bude trvat 4 cykly, než vůbec něco udělá. Na základní desce jsou jediné hodiny o frekvenci 25 MHz. Jsou zde pouze jedny, vše se řeší výpočty: 37.5 = 3/2 * 25 12.5 = 1/2 * 25 10 = 2/5 * 25 33 = 4/3 * 25. A když se zde píše vše, tak to znamená VŠE - je zpracováváno rutinami v ROM. Nejsou zde žádné multiplexery, byly příliš drahé.
Finální poznámky
Když Apple zjistil chybu v ROM u x200 strojů a nekompatibilitu s Open Transportem, zavedl novou verzi ROM, která snížila rychlost sběrnice u grafického čipu z 33 MHz na lépe spravovatelných 30 MHz. Ačkoliv tím grafiku zpomalila, stroje získaly na stabilitě.
Jedním z největších problémů těchto strojů byl pomalý internet. Pokud se podíváte na seznam výše, bude vám jasné, že všechna data z jakéhokoliv portu nebo ethernetu musí projít přes procesor, aby se dostaly do paměti, pak být zpracována a pak odeslána IDE ovladači pro uložení cache a pak interpretována pro zobrazení.
Toto se neprojeví bez symptomů. Zatímco se nahrává www stránka, napsané znaky se ztrácí. Při práci s rychlým přístupem k IDE, grafický ovladač vypadá že zamrzl. Při kopírování do sítě nebo stahování souboru se monitor často neaktualizuje a má problémy s překreslováním. Tiskové úlohy trvají věčnost, pokud je nutná změna velikosti tisknutých dokumentů.
Jediná věc, kterou tyto stroje zvládaly skvěle bylo sledování TV. Zvuk se přerušoval jen tehdy, když jste psali příliš rychle nebo přistupovali k pevnému disku. Rychlosti procesoru, ačkoliv testy procházely výborně, byly v praxi příšerné. Ani video RAM nebo L2 cache se nedaly upgradovat, ale i kdyby to šlo, stroj by byl pouze pomalejší. Jedinou šancí, jak udělat z toho stroje něco slušnější je sehnat si základní desku z 6360.
Zdroje:
